Polymetaly

V albu Polymetaly můžete nahlédnou do skanzenů Mauritius na Hřebečné, Jeroným u Čisté, Šlikovy štoly v Plané a štoly Prokop ve Stříbře a samozřejmě i do starých dolů v Krušných Horách, které se skanzeny nestaly. Nu a přidali jsme sem i jáchymovský uran.

Zpřístupněná štola Kryštof cínového dolu Mauritius u Hřebečné skrývá na konci monumentální těžební komoru. Těžba na Mauritiu probíhala od šestnáctého století do čtyřicátých let století dvacátého. Bohužel jsme nedostali možnost velkou komoru přefotit novější technikou.

Zde najdete asi deset fotografií jednak z Berchemovy štoly, kterou nechal vyrazit hrabě Berchem-Haimhausen jako vodní zdroj pro Chodovou Planou (traduje se ale, že tím zároveň sledoval cíl: nafárat staré doly a dotěžit v nich případně stříbro). Staré doly hrabě sice nafáral, ale už bez stříbra (ostatně ani na haldě od štoly se nedá nalézt nic mimo hlušiny). Berchemova štole se říká také štola svatá Anna, je pár set metrů dlouhá a skoro na konci je zatopené, ve čtyř metrech zavalené hloubení. Druhou fotoobjektem je Šliková štola, v které je ve městě Planá pěkné hornické muzeum se spoustou exponátů.

Důl Svornost je, myslím, poslední důl v Čechách, kde se můžete svézt důlní klecí. Je to nejstarší uranový důl na světě a dodnes se zde od roku 1906 čerpá radonová voda pro jáchymovské lázně. V roce 1853 se začaly mimo stříbra těžit i uranové rudy. Léčebné lázně Jáchymov dříve nabízely pro své hosty prohlídku až na dvanácté patro dolu, to jest 500 metrů pod zemí, jak je to dnes, netuším.

Z mnoha důlních děl v okolí Krupky jsem pro galerii vybral jedinou. Proč? Přišla mi nejfotogeničtější. Pochází z roku 1954 a do konce šedesátých let zde byl těžen cín. Pak byla těžba zastavena a a pokračovalo se průzkumnými vrty. Průzkum byl úspěšný a k místu, vrtů byl ražen překop. Nafáral místa s velmi kvalitní rudou a štola byla pak uzavřena a je evidována jako státní zásoby cínu.

Cínový důl Jeroným u zaniklé obce Čistá je v evidenci báňského úřadu od roku 1548. Roku 1551 propůjčil král Ferdinand I. Čisté privilegia královského města. Důl Jeroným vydal za své éry cca 500–700 tun cínu a od ukončení těžby se zachoval v původní podobě. Jsou zde úžasně zbarvené komory ze šestnáctého století - střídají se zde žlutá, červená a černá ( černá od sazí po tak zvaném sázení ohněm). Průvodcovaná trasa se s objevy nových prostor stále rozšiřuje.

Dolování ve Stříbře skončilo v roce 1974 a přestou zde zbylo množství hornických památek. V téhle galerii má prostor zejména štola Dlouhý tah (někdo jí říká Dlouhá žíla) Zajímavostí je v ní (mimo minerálů) i mihadlová chodba - na některých fotografiích je vidět jak další chodba nad štolou. Mihadla byla zařízení, která umožňovala přenést točivý pohyb na velké vzdálenosti - třeba od vodního kola na povrchu k čerpacímu nebo jinému zařízení uvnitř dolu, což se dělo pomocí dlouhých dřevěných ojnic - na podobném principu jako spřažení kol u parních lokomotiv.

Několik zajímavých důlních děl, je v oblasti Božího daru. Nejznámější je průvodcovaný důl Johanness na Zlatém kopci, my si ale tentokrát ukážeme snímky z méně známých lokalit



Comments are closed.