Kyzové břidlice

Album kyzové břidlice obsahuje pouze jednu galerii, protože nafocené kyzové doly pochází všechny z oblasti severně od Plzně. Dobývaný produkt sloužil zejména výrobě dýmavé kyseliny sírové (olea), kamence či sádry. Těžba skončila s koncem devatenáctého století, kdy byl v Anglii objeven méně energeticky náročný způsob výroby kyseliny a od té doby jsou poměrně hojné doly na kyzové břidlice opuštěné. Pro fotografa jsou velmi atraktivní zejména svoji pestrou barevností i velkými vytěženými prostorami.

Pozůstatků po dobývání kyzových břidlic i po jejich zpracovávání se na severním Plzeňsku dochovalo opravdu hodně. Jsou tu zatím zachované dva opravdu (na svou dobu a s ohledem na těženou surovinu) velké doly z devatenáctého století a a zároveň dost těch menších, kde se těžba příliš nevyplácela a skončila, než se stačila rozšířit. V galerii najdete i štolu, kde sice není po kyzových břidlicích ani památky, ale stěny pokrývají výrazné bílé kyzové náteky. Zařadil jsem ji sem proto, že asi deset metrů od ní je skutečně kyzová, leč fotograficky nezajímavá dobývka.

Památky po těžbě kyzových břidlic nejsou tak patrné a není jich ani tolik, jako na severním Plzeňsku. Známá je těžba na Valachově (těžilo se tu již v šestnáctém století a to olovo). Dobývání pyritu začalo v roce 1871 a skončilo o rok později kdy povodeň zničila veškeré vybavení včetně kovárny a parního drtiče. Opravdu krásně vybarvený a ne zcela malý důl se nacházel jižně od Valachova a máte jej v galerii. Bohužel, nedávno se po vytrvalých deštích utrhl svah nad vchodem a dočista jej pohřbil.

 



Comments are closed.