Vápence

V albu Vápence najdete mimo systému známého jako Malá a Velká Amerika i dnes již nepřístupnou podzemní továrnu Richard u Litoměřic. K tomu průtahovou štolu v Solvayových lomech plnou důlních lokomotiv i jiné techniky. K tomu tu máme lokální těžby okolo Prahy, poblíž Chodové Plané, důl Loretu, pražící pece v Tomáškově lomu a navíc jeden vápencový důl v Německu.

V této galerii najdeme podzemní objekty související s ne tak rozsáhlou podzemní těžbou vápence, jaká probíhala v lomech Na Mořině, zvaných Ameriky. Půjde zejména o dopravní štoly do jámových lomů, menší podzemní dobývky, šachtovou i kruhovou pec pro výrobu vápna v Tomáškově lomu. Mimo to zde máme pár fotografií z krásného, leč běžně nepřístupného podzemního lomu Loreta a k tomu z německého Oberwiesethalu.

Mezi podzemními lomy na vápenec zaujímá zvláštní místo litoměřický důl Richard, přeměněný za druhé světové války v německou podzemní továrnu na výrobu tankových motorů a později i elektronek. Důl byl ještě před deseti lety díky poškozenému zajštění relativně snadno přístupný, dnes je již ovšem situace zcela jiná. Prostory, kde probíhala výroba, jsou zařícené, problémem jsou zejména padající stropy, což je dáno geologickou stavbou nadloží. Fotografie pochází převážně z chodeb značených jako C a D a jejich okolí.

V téměř legendárních lomech Malá a Velká Amerika probíhala průmyslová těžba od konce devatenáctého století. Použííval se způsob dobývání zvaný mlýnkování. Ten probíhal tak, že se vyrazila do ložiska štola a z ní se razily vzhůru až na povrch komíny, kterými se materiál shazoval dolu do té samé štoly, kde se roztloukal a vyvážel ven. Komíny se rozšiřovaly, spojovaly a tím vznikly typické jámové lomy, dnes objekt obdivu návštěvníků. Největší lomy mívaly 6 - 7 pater, každé patro mělo svůj štolový systém, který jednak jednotlivé lomy propojival, jednak sloužil k dopravě vápence do drtiče a na železniční vlečku. Fotografie pochází většinou z tak zvaného severního překopu (štolový systém Velké Ameriky), který je podle mne nejfotogeničtější.

V roku 1993 se opuštěného lomu ujala Společnost Barbora, společnost pro zachování důlních a průmyslových památek a vybudovala zde skvělý skanzen. Vznikla zde úzkorozchodná dráha , kde se návštěvníkům nabízí svezení důlním vlakem, vzniklo zde muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu.Fotografie pochází z průtahové štoly, plné úzkorozchodných a ve velké většině i provozuschopných lokomotiv.



Comments are closed.