Železo

Těžba železa je zastoupena poměrně bohatě – je to dáno tím, že žiju v oblasti, kde se sedimentární v minulém století železo těžilo a zbylo zde po této činnosti poměrně dost pozůstatků. Album je rozděleno na oblast mezi Prahou a Žebrákem Hořovicko a Brdy, Ejpovicko plus třeba Malešov nebo Franz-Franz v okrese Bruntál. Ze skanzenů jde jmenovat Chrustenickou šachtu a důl Skalka v Mníšku pod Brdy.

Důl Skalka v Mníšku pod Brdy provozuje od roku 2004 jako hornický skanzen Montánní společnost - – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie. Důl je otevřen 1270 metrů dlouhým dopravním překopem, který návštěvníci projedou důlním vlakem, pak následuje komentovaná prohlídka nejzajímavějších částí dolu, kde těžba skončila v roce 1966 ač ještě do roku 1968 byly komorově dobývány z úrovně 16 patra skalecké křemence.

V galerii Plzeňsko se věnujeme těžbě chudých oolitických železných rud hematitového typu. Mimo fotografií ze dvou zachovalých, leč nepřístupných dolů, tu vidíte i fotografii z betonového tunelu (jednoho ze dvou, které měly v padesátých letech minulého století sloužit jako přeložka řeky Klabavy kvůli povrchové těžbě železných rud, kudy Klabava protékala)

V dole Franz-Franz jsme se ocitli víceméně náhodou, když nás jím provedli místní jeskyňáři. Jde o staré důlní dílo po těžbě železných rud, které je významným zimovištěm netopýrů. Důl tvoří rozsáhlý systém chodeb i vydobytých komor a pro veřejnost je uzavřen a zabezpečen proti vniknutí.

V Brdech nastal největší rozmach těžby železných rud v devatenáctém století. Dolovalo se na lokalitách Studený, Baba, Písek, Zaječovsko, Plešivec a na mnoha dalších místech U Hořovic zejména na Jedové hoře, známé také jako Hora dědova. Jsou dvě verze vzniku toho jména - jednak, že původní jméno znělo Dědova hora a na Jedovou byla přejmenována poté, co se u horníků projevily zdravotní obtíže, způsobené tím, že mimo železa se zde těžila i jedovatá rumělka - a jednak, že tomu bylo naopak a přejmenování prosadili majitelé dolů, ab vidinou dobromyslného děda horníky uchlácholili. Mysleme si, co chceme, ale v historických pramenech z roku 1541 se tenhle kopec jmenuje Giftberg.

Poměrně značné množství menších dolů a zejména průzkumných štol se nachází okolo Berouna. Z těch velkých můžeme jmenovat Nučice, Krahulov a zejména Chrustenickou šachtu, kde byl v roce 1997 otevřen hornický skanzen, využívající osmé a částečně i sedmé patro opuštěného dolu, kde turisty sveze důlní vlak. Ostatní snímky pochází zpravidla z lokalit, které jsou už nepřístupné nebo mají svého správce.

Opuštěný magnetitový důl Na černé rudě u Malešova je proslulý hlavně velkou vytěženou komorou, se třemi otvory ve stropě, kudy dovnitř padá denní světlo a zajímavou mineralizací. Oproti tomu účel neznámé štoly kterou v Roztokách u Prahy v zarostlé zahradě nalezl kolega Jan Kaši Kašpárek, pro nás byla jednou velkou záhadou. Že by průzkum na chudé železné rudy? Nebo na jiný kov (žádnou žílu jsme neviděli)? Už se to nedozvíme.



Comments are closed.