Z mnoha lokalit kolem Jílového u Prahy jsem vybral dvě - důl Pepř + Bohuliby, který zpřístupňuje společnost Montanika o.s. a Marii vítěznou, kde se o totéž snaží kolega Přemysl Kuklík. Zatímco Pepř už funguje jako průvodcovaný skanzen, Marie Vítězná na svou šanci zatím čeká. N rozdíl od Pepře, činného ještě v minulém století, Marie vítězná byl středověký důl, jehož činnost přerušily husitské války. Po nich se horníci vrátili a v roce 1705 získalo důl Brandlovo těžařstvo, které zde těžilo až šest kilogramů zlata ročně, tedy víc než celý jílovský revír dohromady. Důl Marie vítězná byl opuštěn v roce 1865.
22 Fotky
Jihočeské zlatonosné lokality jsou zde zastoupeny především Blatenskem a Kašperskými horami. Novodobá štola Naděje zde není, vadný pevný disk její fotografie nevydal. Největší z Jihočeských dolů (mimo Naděje) byla Terezie v Újezdci u Bělčic. Bohužel, v mém počítači ji potkal stejný osud jako Naději a vzhledem k tomu, že je vchod důkladně zlikvidovaný, už ji nepřefotím. Podobně je na tom Jakub u Kasejovic, oblíbená lokalita speleopotápěčů s čirou vodou. Vchod byl zabetonován a když se ho někdo pokusil prokopat, část se zřítila a protože ji tvořily hodně velké kameny, s kterými by pohnul leda bagr, jde o další ztracenou lokalitu - naštěstí nafocenou. Ve zlatodole u Kocelovic je několik pískových závalů, vzniklých rozpadem tamní žuly. Vždy jsem ji považoval za hodně stabilní horninu a najednou je z ní písek.
16 Fotky
Zdejší fotografie velké komory ve štole Josef na Čelině je hodně mizerná. Ale ta čtyřicet metrů vysoká komora přesto stojí za vidění. Bohužel, kdykoliv jsem na Čelině byl, v komoře se vznášela poměrně hustá mlha a fotky podle toho dopadly. Krásnohorská štola na konci galerie je velmi záludná. Za větracím komíne se náhle velice špatně dýchá, přitom měřiče hladiny CO2 neukazují žádné kritické hodnoty. Ve štole totiž není kysličník uhličitý, ale je zde málo kyslíku, který spotřebovávají tuny mikroorganismů, které ve štole žijí. Co se týče štol přímo v okolí Nového Knína, jsou zde vyfoceny tři - ve čtvrté (Sylvě-Tarrouce) je voda po krk a tím pádem nic k focení. Do zbylých štol, které využívá Aerodynamická laboratoř jsme se nedostali.
22 Fotky
Průzkumná štola v Přísednici je se zlatem spojená pouze pověstí, která praví, že ji zde před lety vyrazil mlynář Sýkora, a ten považoval hojné třpytivé lupínky v černé hornině za zlato. S tou historkou přišel kolega Pažout a navíc tvrdil, že existuje rčení, že co nedá Kutná hora na stříbře, dá Matčina hora (tak se jmenuje ten ryolitový kopec se štolou) na zlatě. Aby byla Kutná hora překonána, byl by potřeba u Přísednice sakra velký důl. A tak jsme se ho vydali hledat. Po dvou hodinách plahočení, kdy jsme nalezli lebku s parohy, ale nic, co by upomínalo na dolování, jsem se Pažouta zeptal. odkud své informace čerpal. Odvětil, že z nějaké pohádkové knížky. Myslel jsem, že ho zabiju, ale kolem šel nějak děda ś fajfkou, nechtěl jsem, aby mne přitom viděl a abych nebyl nápadný, zeptal jsem se ho: "Dobrý den, pane, není tu někde nějaká štola?". A děda si vyndal fajfku z úst a zřetelně řekl: "Jasně, že je. Támhle za tou chatou u cesty." A skutečně tam byla, i když do kutnohorských dolů měla svoji délkou opravdu hodně daleko.
10 Fotky